Napsala: MUDr. Marcela Peremská – dětská lékařka
Fyziologie
Dítě v děloze vnímá změny teploty, ale nijak je nemůže ovlivnit. Je tepelně zabezpečeno termoregulací matky. Teplota dítěte v děloze je vlivem jeho vlastního metabolismu v průměru o 1°C vyšší než teplota matky. Po porodu pak teplota dítěte klesá rychlostí 0,2 – 0,6°C za minutu, až do okamžiku, kdy se zapojí vlastní termoregulační mechanismy dítěte. Udržení adekvátní tělesné teploty významně ovlivňuje poporodní adaptační děje. Teplota porodní místnosti by tedy neměla být určována teplotním komfortem pro matky a personál, ale měla by vyhovovat potřebám novorozence. Pro fyziologického novorozence je vhodná teplota prostředí 25 °C. U nedonošených dětí obecně platí, čím nezralejší a čím nižší hmotnost mají, tím vyšší vyžadují teplotu prostředí.
U zdravého donošeného novorozence klesá teplota během první hodiny až na 36 °C per rektum (v zadečku), pak již natrvalo vystoupí k normálním hodnotám.
Rektální teplota: bezprostředně po porodu je teplota dítěte v průměru 37,8 °C (37 – 39 °C), stabilní teplota je pak 36,5-37,5 °C. Tyto hodnoty jsou stejné bez ohledu na gestační věk a hmotnost.
Axilární teplota: měří se v podpaží, 35,6 – 37,3 °C, v průměru je o 0,3 – 0,5 °C nižší než v konečníku. Hodnoty jsou stejné pro všechny děti bez ohledu na gestační věk a hmotnost.
Kožní teplota: měří se na horní polovině břicha, liší se dle stupně gestace, činí 35,5 – 36,5 °C u donošených dětí a 36,2 – 37,2 °C u nedonošených. Její hodnota závisí na zralosti dítěte, resp. na tukové podkožní vrstvě (izolaci). U dětí pod 1 kg či pod 30. gestační týden má kožní teplota těsný vztah k rektální teplotě.
Klinický projev
Jsou-li ztráty tepla vyšší než jeho produkce, tělesná teplota klesá. Novorozenec se snaží o navýšení produkce tepla – zvýšená motorická aktivita, netřesová termogeneze (novorozenci mají speciální hnědou tukovou tkáň, která jim pomáhá vyrábět teplo). Tato tvorba tepla je však energeticky náročná a stoupá tak i potřeba kyslíku. Kvůli omezení tepelných ztrát v reakci na chlad dochází k snížení prokrvení na periferii (chladné ruce, nohy…) a dítě se snaží zaujímat tzv. flekční posturu (tedy přitahuje nohy i ruce k tělu, „choulí se do klubíčka“). Větší ztráty jsou u nedonošených dětí – s velkým povrchem těla, omezenou schopností se hýbat, tenký kožní kryt s malou vrstvou tuku.
Je-li produkce tepla vyšší než ztráty, tělesná teplota stoupá a dítě se přehřívá. V reakci na přehřátí dochází k roztažení cév na periferii a zvýšenému prokrvení kůže, která je tak teplá a červená. Dítě leží uvolněné, bez flexe (ohnutí končetin), přestává být aktivní a potí se. Donošený novorozenec má více potních žláz než dospělý (vztaženo na jednotku tělesného povrchu), ale jeho schopnost produkce potu je nižší než u dospělého. Přesto je schopen takto zvýšit ztráty vody až 4x. Aktivní jsou zejména potní žlázy na hlavě (čelo, spánky, záhlaví). Nedonošení novorozenci pod 36. týden nemají schopnost pocení, ta se objevuje až cca dva týdny po narození. Jsou proto k přehřátí citlivější a snadněji u nich k přehřátí může dojít.
Patologie
Hypotermie – podchlazení je teplota pod 35,5 °C
Podchlazení vzniká v případě nízké teploty prostředí a v případě, že povrch kůže dítěte zůstává vlhký (i během koupele, vyšetření). Dále pak za patologických situací – např. asfyxii, infekci, nedonošenosti či hypotrofii – a také u vrozených vad srdce se selháváním oběhu.
Hypertermie – tělesná teplota nad 37,5 °C
Přehřátí vzniká při zvýšené teplotě prostředí (obvykle v důsledku nesprávného použití elektrických tepelných zařízení či přílišného oblečení dítěte). Stejně jako podchlazení může být známkou infekce, sepse. Může se objevovat při dehydrataci, onemocnění štítné žlázy či vzniknout účinkem léků.
Regulace teploty může být poškozená i při postižení mozku (vrozené vady, krvácení, stavy po těžké asfyxii).
Vyšetření
Změření teploty, kontrola klinického stavu dítěte a termoneutrality prostředí. Varující je rozdíl mezi teplotou centrální (v zadečku) a periferií (chladné končetiny), kdy je vždy nutno pomýšlet na infekci.
Terapie
Hypotermie: osušení, tepelně neutrální prostředí a zdroj tepla – ideálním zdrojem tepla je náruč matky. Matku s dítětem je nutné zakrýt společnou dekou. Pokud toto nestačí nebo nelze pro další komplikace, pak se používá výhřevné lůžko nebo inkubátor.
Hypertermie: většinou stačí režimová opatření (snížení okolní teploty, vysvlečení dítěte, omytí vlažnou vodou). Při horečce, při infekci, kdy nestačí režimová opatření, je vhodným lékem paracetamol. Vždy je nutné zajistit dostatečnou hydrataci dítěte.
Prognóza
Závisí na vyvolávající příčině.
Hypotermie zvyšuje riziko nedostatečného prokrvení orgánů, hypoglykémie (nízká hladina krevního cukru), může vést k apnoickým pauzám a plicní hypertenzi.
Hypertermie způsobuje rychlejší dechovou i srdeční činnost, může vést k poruchám dechu i apnoickým pauzám, dehydrataci, těžká hypertermie může vést k poškození mozku až smrti.