Krvácivá choroba novorozenců, známá také jako hemoragická nemoc novorozenců, je stav, kdy novorozenci trpí abnormálním krvácením kvůli nedostatku vitaminu K. Vitamin K je nezbytný pro správnou funkci koagulačních faktorů v krvi, které jsou potřebné pro srážení krve. Tento stav může být život ohrožující, pokud není včas rozpoznán a léčen. Nejčastěji se projevuje v prvních dnech až týdnech života dítěte a může vést ke krvácení do různých částí těla, včetně mozku, což může mít vážné následky. Pro prevenci této nemoci se novorozencům rutinně podává vitamin K buď injekčně, nebo orálně krátce po narození.

Vitamín K je nezbytný pro aktivaci koagulačních faktorů II, VII, IX a X a pro proteiny C a S.

Existují tři hlavní formy vitamínu K:

  1. K1 (fylochinon): Tato forma se přirozeně vyskytuje v rostlinách, zejména v listové zelenině. Fylochinon působí hlavně v játrech a hraje klíčovou roli v procesu srážení krve.
  2. K2 (menachinon): Tuto formu produkují střevní bakterie. Menachinon reguluje absorpci vitamínu K ze střeva, podporuje metabolismus a mineralizaci kostí, a je rovněž důležitý pro buněčný růst a metabolismus buněk cévní stěny.
  3. K3 (menadion): Jedná se o syntetickou formu vitamínu K. Menadion je často používán v doplňcích stravy.

Každá z těchto forem má specifickou funkci a působení v těle, což zdůrazňuje význam dostatečného množství vitamínu K pro celkové zdraví.

Hladina vitamínu K u novorozenců je přibližně 40 – 60 % hladiny, kterou mají starší děti a dospělí. Existuje několik důvodů, proč je vitamín K u novorozenců nižší:

  • Transplacentární průnik: Vitamín K prochází placentou méně efektivně, což vede k nižším hladinám u plodu. Poměr mezi hladinou u matky a plodu je cca 20:1 až 40:1 (tzv. materno-fetální gradient).
  • Mateřské mléko: Vylučování vitamínu K do mateřského mléka je nízká, méně než 1 μg/den.
  • Střevní flóra: Novorozenci a kojenci mají sníženou syntézu vitamínu K střevními bakteriemi. Dostatečná kolonizace střevní flóry (Escherichia coli) a efektivnější produkce vitamínu K nastává až kolem třetího měsíce věku.

Existují tři hlavní formy hemoragické nemoci novorozenců:

1. Časná forma:

  • Objevuje se do 24 hodin po narození.
  • Krvácení se může objevit v centrálním nervovém systému (CNS) nebo v dutině břišní.
  • Riziko vzniku této formy bez profylaxe (aplikace u méně než 83 % novorozenců), tedy bez preventivního podání vitamínu K, je přibližně 1:7000.

2. Klasická forma:

  • Nastupuje mezi 24 hodinami a 1 – 2 týdny po narození.
  • Krvácení je většinou do zažívacího traktu nebo na kůži.
  • Riziko vzniku této formy bez profylaxe je zhruba 1:4000.

3. Pozdní forma:

  • Objevuje se mezi 2. týdnem a 12. týdnem života.
  • Krvácení s je zejména v centrálním nervovém systému.
  • Riziko vzniku této formy bez profylaxe je kolem 1:8000.

Profylaktická aplikace vitamínu K

Aby se předešlo závažným krvácivým chorobám u novorozenců, je zásadní zajistit dostatečný přísun vitamínu K hned po narození. Tato preventivní opatření byla zavedena už v roce 1961 a stále se považují za standardní součást péče o zdravé novorozence.

Intramuskulární podání: Zlatý standard

Intramuskulární (i.m.) podání vitamínu K je považováno za nejúčinnější metodu prevence hemoragické nemoci u novorozenců. Jednorázová dávka vitamínu K aplikovaná do svalu je efektivní pro všechny formy této nemoci a zároveň eliminuje riziko možných skrytých problémů s absorpcí vitamínu K.

Perorální podání: Alternativa s opakovaným dávkováním

Perorální (p.o.) podání vitamínu K je srovnatelné s intramuskulárním podáním v prevenci časné a klasické formy hemoragické nemoci. Nicméně pro pozdní formu není jednorázové perorální podání dostatečné, pokud se neopakuje. Schéma opakovaného podávání perorálního vitamínu K se liší podle země a místních doporučení.

Holandské schéma (používané i v Česku):

  • Po porodu: 2 mg vitamínu K perorálně.
  • Další podání: 1 mg vitamínu K perorálně jednou týdně až do věku 12 týdnů.

ESPGHAN doporučení:

  • Po porodu: 2 mg vitamínu K perorálně.
  • Mezi 4. a 6. dnem po porodu: 2 mg vitamínu K perorálně.
  • Mezi 4. a 6. týdnem věku: 2 mg vitamínu K perorálně.

Intravenózní podání: Krátkodobé řešení

Intravenózní (i.v.) podání vitamínu K je další možností, která udrží hladinu vitamínu K v těle přibližně týden. Tento způsob podání je vhodný zejména v situacích, kdy nelez dítěti podat ani kapky ani aplikovat injekci – většinou jedná o děti předčasně narozené, před 32. týdnem těhotenství.

Schéma podání vitaminu K dle doporučení České neonatologické společnosti:

Zdroj

Závěr

Profylaktická aplikace vitamínu K je klíčovým preventivním opatřením k zamezení hemoragické nemoci novorozenců. Intramuskulární podání je považováno za standardní a nejúčinnější metodu, zatímco perorální podání vyžaduje opakování, aby bylo účinné zejména proti pozdní formě nemoci. Intravenózní podání nabízí krátkodobé řešení v akutních případech.