Napsala: MUDr. Marcela Peremská – dětská lékařka

Poporodní adaptace – dýchání

Fyziologie

Při průchodu porodními cestami dochází ke stlačení hrudníku, vypuzení plodové vody z nosu, úst a plic. Po průchodu porodními cestami se hrudník dítěte může rozepnout a dojde tak k prvnímu malému pasivnímu nádechu,  dochází k rozvinutí plic a zahájení dýchání během několika sekund až minut. Do porodu protéká plícemi cca 10 % krevního objemu (jen pro výživu a růst plic), po porodu pak objem celý, který zajišťuje okysličení krve. Proto trvá i několik minut, než miminko zrůžoví. A proto je vhodná placentární transfúze, tedy krev z placenty se „přesune“ do plic. Plíce tak přeberou postupně funkci, kterou nitroděložně měla placenta. Po porodu dochází k okysličení krve v plicích.

Střední dechová frekvence u klidného nebo spícího novorozence je 40-60 dechů za minutu.

Patologie

Mohou existovat různé důvody, proč miminko má po porodu s dýcháním potíže. Podle příčiny se pak mohou lišit klinické projevy, vyšetření i léčba.

Klinické projevy

Obtíže s dýcháním, nepravidelné dýchání, mělké dýchání, zrychlené dýchání (tachypnoe), apnoické pauzy, lapavé dýchání (gasping), naříkavé dýchání (grunting), bezdeší.

Terapie

Zajištění průchodnosti dýchacích cest (dle potřeby vyčištění nebo odsátí dutiny ústní, nosu, ev. až odsátí z dýchacích cest – např. při aspiraci smolky), taktilní stimulace (plácání po ploskách nohou, tření zad), prodýchnutí ambuvakem (umělé vdechy se většinou zahajují vzduchem – tj. 21 % kyslíku, dle stavu se pak zvyšuje podíl kyslíku až na 100% kyslík). Pokud novorozenec nadále nemá spontánní dechovou činnost, tak se intubuje a „dýchá za něj přístroj“ – tzv. umělá plicní ventilace. Pokud novorozenec dýchá, ale jeho dechová činnost je nedostatečná, je někdy vhodný tzv. CPAP (kdy přístroj jen pomáhá spontánní dechové činnosti dítěte a vhání mu vzduch (vzduch s vyšším podílem kyslíku) do nosu a brání kolapsu plic.

Dnes je mnoho režimů umělé plicní ventilace, přístroje dokáží spolupracovat s dechem dítěte a jsou mnohem šetrnější než dříve. I doba umělé plicní ventilace se zkracuje. Velmi často je třeba umístit dítě do inkubátoru, zajistit mu teplotní komfort a klid, minimální manipulaci do stabilizace stavu.

Některé poruchy jsou krátké, přechodné, spontánně se upraví, jiné vyžadují intenzivní léčbu. Prognóza se odvíjí od příčiny a možnostech řešení.

Poporodní adaptace – oběh

Fyziologie

První nádech vede k otevření plicního řečiště, tím klesá tlak v plicnici a stoupá v levém srdci, což vede k uzávěru foramen ovale (dírka mezi pravou a levou srdeční síní). Okysličením krve v plicích vede ke zvýšenému obsahu kyslíku v krvi a kontrakci (stahování) svaloviny tepenné dučeje (uzavírá se hodiny až dny po porodu) i ke kontrakci Whartonova rosolu v pupečníku (pomáhá dotepání pupečníku). Přerušením placentárního oběhu stoupá odpor v sestupné aortě a sníží přítok do pravé síně z dolní duté žíly.

Tepová frekvence je zpočátku 150-180 tepů/minutu, později cca 125 tepů za minutu.

Objem krve je 80-100 ml/kg tělesné hmotnosti, tedy průměrný donošený novorozenec má asi 300 ml krve. Odložené přerušení pupečníku navýší objem krve o cca 15 ml /kg.

Pro jasnější představu doporučujeme se podívat na obrázek nebo na výukové video pro studenty:

https://khanovaskola.cz/video/16/140/1547-krevni-obeh-novorozence-kratce-po-narozeni

Patologie

Hypoxie je nedostatečné zásobení organismu nebo jednotlivých tkání kyslíkem, způsobené snížením tenze kyslíku v arteriální krvi. Asfyxie je přerušení dodávky kyslíku do organismu. Může přejít až v úplnou zástavu krevního oběhu.

Klinické projevy

Klinicky je Apgar skóre 0-3 déle než 5 minut po narození. Dítě má často neurologické příznaky v časném novorozeneckém období – zvýšená dráždivost, křeče, hypotonie, kóma. Může dojít k multiorgánovému systémovému postižení v časném neonatálním období – postižení ledvin, srdce, jater během prvních tří dnů života.