Fyziologie

Děloha se po porodu rychle zmenšuje. Své původní velikosti a hmotnosti nabude většinou do půl roku po porodu. Děložní fundus, tedy děložní dno, lze bezprostředně po porodu placenty nahmatat mezi pupkem a stydkou sponou. Po pár hodinách od porodu děložní fundus vystoupí na úroveň pupku a přibližně po 24 hodinách začíná děložní dno klesat. Každý den o cca 1 cm, tedy o 1 prst níž pod pupek atd. Do 10 dnů by děložní fundus neměl být hmatný. U vícerodiček v jejichž dělohách už bylo více dětí, či dvojčátka apod., může být děloha i po 10 dnech mírně zvětšená, nicméně stále by měla být tvrdá, tedy pevně stažená.

Kontrola uložení děložního fundu probíhá tak, že položíte na břicho hranu ruky tak, aby dlaň směřovala k nohám ženy a hřbet ruky k její hlavě a jemně zatlačíte. Vyhledáte hranou ruky dělohu, která by měla být v prvních hodinách po porodu tvrdá a veliká asi jako větší pomeranč, nebo menší pomelo.

Naprostá většina žen v prvních dvou dnech po porodu cítí během každého kojení, kdy v těle proudí oxytocin, tupé tlaky, vícerodičky spíše lehkou menstruační bolest. Některé ženy  ovšem tyto poporodní stahy pociťují intenzivněji a někdy je přirovnávají i k porodním kontrakcím. Často platí, že čím více dětí žena porodí, tím intenzivněji může cítit poporodní stahování dělohy.

Patologie

Děloha je hypotonická, příp. až atonická. Děložní fundus je nad pupkem a děložní sval není stažený, takže je na pohmat měkký a poddajný. Následkem této hypotonie, nebo přímo atonie dělohy je střední, silné, či v ojedinělých případech masivní krvácení. (hodnocení síly krvácení viz. kapitola Krvácení)

Rizikové faktory u kterých bychom měli být pozorní, tedy častěji kontrolovat dělohu a očistky po porodu:

  • Naplněný močový měchýř (brání mechanicky dobrému stažení děložního svalu)
  • Protrahovaný  (tedy dlouhý) nebo naopak velmi rychlý (tedy překotný) porodní proces
  • Porody instrumentální  – vakuumextraktor, forceps (kleště), nebo císařský řez
  • Větší roztažení dělohy (vícečetná těhotenství, vícenásobné matky, porody velkých dětí, polyhydramnion – nadměrné množství plodové vody)
  • V anamnéze se vyskytující revize dělohy (např. UPT, nebo výkony na děloze při předešlých porodech) 
  • V anamnéze se objevující poruchy krevní srážlivosti, či aplikace léků na ředění krve v průběhu těhotenství. 
  • V anamnéze se vyskytující závažnější forma anemie v průběhu těhotenství.
  • Dlouhodobé nebo nepřiměřené používání uterotonika, nejčastěji oxytocinu, v průběhu porodu. 

Klinické projevy

V souvislosti s mírou krvácení dochází k tomu, že se zrychluje srdeční frekvence ženy a zároveň i její dechová frekvence. Tělo zásobuje zbylou krev kyslíkem a zároveň zrychluje cirkulaci zbylé krve.
Krevní tlak ženy klesá. Její kůže a sliznice je bledší, chladnější a potí se. 
V horším případě může dojít k významnému poklesu tlaku, při velmi silném krvácení se může žena cítit úzkostná a neklidná.

Terapie

  • Zástava krvácení pomocí léků, ale i mechanicky pomocí masáže dělohy.
  • Doplnění ztráty tekutin intravenózně pomocí roztoků.
  • Podání krevní transfuze.
  • Podání kyslíku pro zvýšení saturace kyslíkem v krevním oběhu.