Vykrvácení do placenty a pupeční šňůra

Abychom chápali fyziologii pupečníku, je třeba si uvědomit hned několik věcí – a to je: přirozený postup adaptace novorozence na dýchání a principy naší evoluce.

V pupečníku jsou tři cévy – žíla, která vede okysličenou krev s živinami z placenty k dítěti (žíla netepe), a kolem ní se spirálovitě otáčí dvě tepny, které vedou odkysličenou krev od dítěte do placenty.

Tedy, že pupečník tepe (pohmatem) znamená, že krev je odváděna od dítěte do placenty (tedy nikoliv i to podstatné, že probíhá placentární transfúze, tedy že krev teče i z placenty k dítěti, to pohmatem prostě zjistit nelze. To lze zjistit jen pohledem, tedy že je pupečník bílý.

Tyto procesy jsou tak provázané (logicky, je to jeden oběh, uzavřený koloběh), že v praxi se to moc nerozlišuje, a ani pro to není nějaké vědecké zdůvodnění.

Při normálním porodu dojde k nádechu dítěte, stoupne okysličení krve, z plic se uvolní hormon bradykinin atd., což vede ke kaskádě dalších změn – mění se krevní oběh, dochází k tlakovým změnám (klesá tlak v plicním řečišti….).

V pupečníku pak dochází ke stahování cév tepen (přestávají tepat a tedy od dítěte odchází čím dál méně krve), současně se stahuje Whartonův rosol (hmota v pupečníku, která obklopuje cévy, i třeba vlivem působení chladu), což postupně vede k zástavě proudění krve v pupečníku.

ALE!!! pokud není vše v pořádku, nedochází k těmto změnám, něco se „porouchá“, tak pak se situace mění.

Dítě se dusilo před porodem, mělo při porodu a po porodu nízkou nebo žádnou srdeční akci, po porodu se nenadechne, musí se křísit – přestože okysličení v krvi se zvedne kvůli umělým nádechům, tak nedojde hned i k těm periferním změnám, tlakovým změnám v krevním řečišti atd.

Po tom, co se dítě „chytne“, a vše se vrací k normálu, se může do té doby zcela bílý pupečník znovu naplnit krví a začít tepat (pupečník netepal, protože netepalo srdce). Stejně tak při některých srdečních vadách se tlaky v řečišti a okysličení může od normálu lišit a průběh může být jiný.

A do třetice, proč je třeba pupečník podvázat při jeho přerušení: i zvýšený tlak (při nadměrném křiku či hypoxii) může vést k znovuotevření cév v pupečníku a miminko může krvácet a dokonce i vykrvácet. Obráceně, je-li vše ok, tak i nepodvázaný pupečník, který se třeba při porodu přetrhne, nezpůsobí vykrvácení. Takže není-li miminko ok,tak tepání pupečníku po porodu placenty může být i známka toho, že krev odchází od dítěte do placenty, ale (např. při hypoxii a vadě srdce….) ne že teče krev i do dítěte – to lze poznat spíš jen tím, jakou saturaci má dítě a že růžoví i na perfierii a že dýchá atd.

Proto se používá to zjednodušení – šáhnout na pupečník prsty, abychom poznali zda tepe nebo ne.

Dotepávání pupečníku je zkrátka kaskáda dějů.

MUDr. Marcela Peremská, dětská lékařka